Staré Hutě jsou známé svými rozsáhlými bukovými lesy, jež jsou v letních měsících skutečným rájem houbařů. Obcí prochází Velkomoravská poutní cesta, značená trasa nabízející ideální terén pro cyklisty. Obec je též výborným výchozím místem pro výlety na hrad Buchlov, staroslavný Velehrad nebo na Brdo, nejvyšší vrchol Chřibů. Zajímavým místem je též Buchlovský kámen, pískovcový skalní blok v lese asi kilometr severovýchodně od obce. Při východní hranici katastru leží statek Zikmundův dvůr, malebné místo, kde je možné vyzkoušet, jak vypadají Staré Hutě ze hřbetu koně.
Jak název napovídá, vznikla osada Staré Hutě jako zázemí sklárny, kterou založil snad počátkem 17. století Jiří Zikmund Prakšický ze Zástřizl. Sama osada vznikla kolem roku 1701 a roku 1755 zde stálo již 36 domů. Ve sklářské osadě nacházeli kromě sklářů uplatnění i mistři jiných řemesel potřebných k běžnému životu, například pekař, švec či tkadlec. Navíc se při provozu sklárny uplatňovala řada doprovodných řemesel, jako byli dřevorubci, bednáři či mistři vyrábějící potaš neboli salajku, používanou jako tavidlo.
Život osady stál a padal se sklárnou. Těžké období přišlo na počátku 19. století, kdy sklárna zpustla. O její vzkříšení se postarala rodina Reichů, která si pronajala sklárnu v roce 1813 a položila zde základ svého sklářského impéria. Výrobky s židovskou hvězdou ve znaku pocházející nejen ze Starých Hutí, ale později i z Koryčan nebo Velkých Karlovic, zásobovaly celou Moravu a směřovaly i do Rakous, Uher a Cařihradu. Zlatá éra Starých Hutí trvala 60 let. V roce 1869 zde žilo 390 obyvatel a tohoto počtu již později nikdy nebylo dosaženo. Provoz sklářské huti byl závislý na přísunu velkého množství dřeva, jehož se od poloviny 19. století začalo nedostávat. Majitelé byli nuceni zdejší sklárnu v roce 1876 uzavřít a přesunout výrobu na Kyjovsko, kde byly pece vytápěny lignitem.
Obyvatelé se snažili nalézt nový způsob obživy. Koncem 19. století byla obec známá výrobou perleťového zboží. Výroba perleťových knoflíků a ozdobných předmětů se soustřeďovala především v přízemí bývalé budovy správy skláren. Byla zde dílna s 15 zaměstnanci. Dnes lze na místě, kde stávaly sklárny, nalézt velké množství střepů, kusy skla nebo perleti. Místo se pozná také podle majestátní památné lípy, která zde stojí.
Minulé století bylo provázeno stálým úbytkem počtu obyvatel, který dosáhl svého minima v roce 1994, kdy zde žilo 112 obyvatel. Zároveň došlo k radikální změně způsobu života. V obci zanikla téměř všechna pole a lidé jsou dnes závislí na dojíždění za prací do Koryčan, Buchlovic a Uherského Hradiště. Samotná obec má zachovalou sídelní strukturu dost podobnou stavu, kdy zde ještě stávaly sklárny. Některé domy jsou zachovalou ukázkou lidové architektury střední Moravy.
Oficiální stránky obce: www.starehute.cz
Náhled turistické informační tabule Staré hutě
Turistické zajímavosti
Buchlovský kámen
V katastru obce Staré Hutě, asi 1,5 km na východ po žluté značce, se nachází skalní útvar Buchlovský kámen, plochý, z části zalesněný hřbet s 12 metrů vysokou izolovanou pískovcovou skálou. Se jménem tohoto skaliska se setkáváme již ve smlouvě datované 6. července 1555. Horolezecky nepříliš zajímavá skála nabízí několik stěnových výstupů. Nedaleko se nachází drobný skalní útvar tzv. Malý Buchlovský kámen.
Hladná voda
Přírodní zajímavostí je vydatný pěnovcový pramen Hladná voda ležící asi dva kilometry severně od obce, nedaleko lovecké chaty stejného jména. Pramen je sledovaný hydrometeorologickým ústavem a jeho jméno zřejmě pochází z výrazu "chladná voda".
Malíkova lípa
Lípa malolistá (Tilia cordata) o obvodu kmene 422 cm a výšce 22 m roste severně od obce v údolí potoka Kyjovky v místě, kde býval dvůr sklárny. Někdejší slávu skelné hutě nám připomínají i střepy nalézané v okolí staré lípy.
Široký dub
Roste v areálu skautského tábora za patřícího středisku Psohlavci. Dub zimní (Quercus petraea) má obvod kmene 523 cm a stáří asi 250 let. Tomuto místu se sice říká „U širokého dubu“, jak je uváděno i v mapách už od druhé poloviny 19. století, ale není pojmenováno podle současného stromu, nýbrž po mnohem starším dubu, který rostl o něco výše směrem k Pěkné hoře a zanikl někdy počátkem 20. století.
Pramen Kyjovky
Pramen známé moravské říčky Kyjovky dlouhé 87km se nachází na severním okraji katastru obce v nadmořské výšce 512m nedaleko bývalého zájezdního hostince Vlčák.
Sportovní aktivity
Obec leží na zelené trase KČT a dálkové cyklotrase Jihlava-Český Těšín. Nejnovější, Velkomoravská poutní cesta, spojuje obce Mikroregionu Buchlov. Asi kilometr východně leží statek Zikmundův s možností vyjížděk na koních.
Stravování
Hospoda pod Babylonem, č.p.72, tel: +420 777 171 939
